fotoreportážMládež

První bodovací turnaje mládeže se letos konaly v Praze 12. a 13. září. Za přísných hygienických opatření se odehrály soutěže nejmladších, mladších a starších žáků i dorostenců. Nutno podotknout, že některé oddíly se z turnajů kvůli covidu na poslední chvíli odhlásili. Ve startovních listinách tak řada jmen chyběla. Náš oddíl měl každopádně zastoupení ve všech chlapeckých soutěžích.

Sobotu otevřeli dorostenci a mladší žáci. V mladším žactvu hrál Dominik Skákal v silnější kategorii “A”, kde však ve všech čtyřech zápasech odešel poražen. Naopak jeho mladší bratr Daniel se na poslední chvíli nominoval do “B” turnaje. Věkem ještě nejmladší žák pak mile překvapil druhým místem ve skupině, když porazil o tři roky staršího Hubnera z Chrudimi. Tím si zajistil první body i mezi mladšími žáky. 
Zároveň v druhé hale na Chodově bojovali dorostenci. Riccardo Tesolin mile překvapil, když postoupil z prvního místa mezi 16 nejlepších v kategorii “A”. Ve své skupině vyhrál všechny tři zápasy s přehledem. O postup mezi osm nejlepších pak nestačil na libereckého Rosu.

V kategorii “B” dorostenců si coby náhradník odbyl svou premiéru věkem ještě starší žák Martin Záleský. Ani on nezklamal, když ve skupině získal svou první výhru mezi dorostenci.

Neděle přinesla turnaj nejmladšího žactva, kde si Danda Skákal trochu kostrbatou cestou došel až pro umístění na 9.-16. místě. Mezi staršími žáky se poprvé představil Domča a hned to bylo o poznání lepší než v neděli. Naopak Martin v pozici zkušenějšího už měl ambice na udržení se v “A” skupině. Nejprve sice prohrál s Volhejnem, ale pak vybojoval dvě výhry a byl z toho senzační postup. Ve vyřazovací části jej čekal dobře známý orbanář Kovaříček, s nímž zahrál jeden ze svých nejlepších zápasů. Po postupu do čtvrtfinále se postavil nejvýše nasazenému Brhelovi, na kterého už nestačil. I tak je ale postup mezi posledních osm hráčů obrovským úspěchem.

Komentáře našich trenérů

Martin Koblížek k turnaji řekl:

Martin v tříčlenné skupině nastoupil v prvním zápase proti Janu Kokešovi, který byl nasazená dvojka ve skupině. Martin podal suverénní výkon a zvítězil hladce 3:0. V druhém zápase se utkal s jedničkou turnaje B Janem Blahou. Martin podal standardní výkon, který mohl být odvážnější hlavně v koncovce pátého setu, kde se prokázala nervozita a smolně prohrál 9:11. Ve vyřazovací části mu los příliš nepřál a přidělil mu Dana Volhejna z Heřmanova Městce, se kterým hladce prohrál ve třech setech 0:3.

Riccardo „Italský hřebec“ Tesolin  byl po večerní konzultaci s trenérem takticky připraven na skupinu, která byla však ráno přelosována. Na druhou stránku se však posunul s pozice třetího nasazeného hráče ve skupině na druhou pozici. V prvním zápase se utkal se čtyřkou skupiny Romanem Kopečným, kde Rikiho v úvodním setu prvního zápasu postihla “sádra”, kterou lze pochopit po tak dlouhé zápasové pauze. Po prvním prohraném setu se hráč DTJ však vzpamatoval a zápas dotáhl do vítězného konce 3:1. 

V druhém zápase nastoupil proti osmému nasazenému hráči turnaje a zároveň jedničce skupiny Lukášovi Heinzlovi, na kterého jsme se řádně připravili. Po skvělém Rikiho výkonu především v koncovkách, se mu podařilo zvítězit překvapivě 3:0. Ve třetím zápase skupiny proti Filipu Kellerovi zvítězil Riccardo hladce 3:0. 

Do vyřazovací části zaujmul pozici osmého hráče a tudíž měl první kolo volné.

V osmifinále se utkal s Alexandrem Rosu, kde po velmi vyrovnané první sadě, kterou prohrál smolně v koncovce, podlehl soupeři 0:3.

Z pozice trenéra hodnotím výkon našich borců v dorostenecké kategorii kladně a doufám, že se hráči ze svých chyb, které provedli v klíčových zápasech poučí.

Jakub Merta k turnaji poznamenal:

V sobotu mě potěšil Ricci, když nezaváhal ve skupině a postup mezi 16 je pro něj určitě úspěch. Ostatní hlavně sbírali zkušenosti, ale prali se statečně. V neděli Danda uhrál osmifinále, což je pěkný výsledek a Domča získal první výhry mezi staršími žáky. Sladkou tečkou na závěr byl ale výkon Martina, který proti všem předpokladům prošel skupinou a v osmifinále podal téměř bezchybný výkon s Kovaříčkem. Konečně tak zúročil dennodenní úsilí. Je to tak i malou odměnou pro mě, protože v červenci uplynuly dva roky, kdy jsme spolu začali pracovat téměř denně.

Rozhodně nám ale turnaje ukázaly, na čem u všech hráčů musíme zapracovat.

Podívejte se na fotoreportáž z turnajů od Jany Malečkové: